Původní rozhovor s Karen Tweedie, prezidentkou Mezinárodní federace koučů pro rok 2009. Rozhovor s Karen vznikl v prosinci 2008 při příležitosti setkání evropských leaderu ICF v Praze.
Mezinárodní federace koučů (International Coach Federation – ICF ) je největší světovou organizací sdružující profesionální kouče a poskytující nezávislé informace o koučinku potenciálním klientům. ICF má v současné době více než 16 000 členů v 92 zemích světa. Od roku 2005 má pobočku také v České repubice. Karen Tweede, prezidentka ICF pro rok 2009, má za sebou 16 let úspěšné praxe v individuálním i týmovém koučinku, facilitaci a poradentství. V současné době je ředitelkou pro koučink v mezinárodní společnosti Coachbroker Pty Ltd. Karen je bývalou prezidentkou ICF Austrálie, je certifikována jako Profesional Certified Coach (PCC) a má více než 850 hodin zkušenosti s týmovým a individuálním koučováním.
Koučink je dnes velmi moderní slovo a každý se nazývá koučem. Jak si může klient vybrat toho správného kouče?
Koučink je neregulovaná a relativně mladá profese, a proto je někdy těžké se na trhu zorientovat. Při výběru koučů je důležité prověřit, jaké má zkušenostmi, zda prošli profesionálním tréninkem v koučinku, zda mají akreditaci nebo procesem akreditace procházejí. Pro klienta může být velmi nápomocné, když si může vybrat akreditovaného kouče. ICF má svůj systém akreditace a jejím záměrem je poskytnout klientům koučinku jistý komfort při výběru kouče. Akreditace zahrnuje pro každou úroveň ( ACC, PCC, MCC) jasně stanovený počet odkoučovaných hodin, počet hodin akreditovaného trénink , mentoring od zkušeného kouče, reference a zkoušku, kdy před zkušenými kouči kouč dokazuje, že umí koučovat v souladu s ICF kompetencemi kouče. Takže pokud klient vybírá kouče, akreditace mu poskytuje informaci, že tento kouč dosáhl požadované profesní úrovně.
Samozřejmě pouze to nestačí, je rovněž důležité, aby klient z koučem dokázal navázat dobrý profesionální vztah. Protože koučování je o vztahu, a je třeba, aby tam byla důvěra, upřímnost a otevřenost. Kouč by také měl rozumět výzvám, před kterými klient stojí, měl by být také schopen porozumět jakým způsobem organizace funguje či jaké konflikty v organizaci může klient řešit.To samozřejmě neznamená, že musí být expertem na danou problematiku
Dají se přínosy koučinku skutečně změřit?
Profesionální kouč vždy s klientem na začátku uzavírá kontrakt, kde jsou specifikovány výsledky, které klient chce dosáhnout. Kvalitativní měřítka zahrnují vnímaní klientů, co se týče zlepšení úrovně pracovního stresu, produktivity, zvýšení spokojenosti a nadšení pro práci, kterou dělají.
Jsou zde také zcela objektivně měřitelné kvantitativní přínosy. Pokud jste mnohem produktivnější, tento přínos pro organizaci může být spočítán. Koučink obvykle přináší větší efektivitu a kreativitu. Cílem rozhodně není, aby klient pod vlivem koučinku pracoval stále více a více hodin, ale naopak, aby nalezl způsoby, jak pracovat efektivněji a s větším nadšením.
Z výzkumů, které má ICF k dispozici, vyplývá, že zaměstnanci, mající zkušenost z koučinkem , jsou obvykle spokojenější v organizaci, cítí se více podporování ve své práci, více se cítí být současí organizace a jsou k ní více loajální. Pokud lidí jsou lidé povýšeni, s podporou kouče se dokáží rychleji a úspěšněji zabydlet na nové pozici. Koučování obchodníků přináší zase měřitelné výsledky v nárůstech prodeje. Takže existuje mnoho způsobů, jak změřit přínosy koučinku.
Je koučink užitečný skutečně pro každého?
Koučink je úžasný způsob práce s lidmi, kteří jsou zcela duševně zdraví. Pokud však má někdo emocionální problémy, trpí depresemi nebo je třeba na něčem závislý, není koučink vhodnou metodou a zkušený kouč by měl být schopný rozeznat, kde je prostor pro koučování a kdy je třeba doporučit odbornou pomoc psychologa či psychiatra. V ICF máme etický kodex, ve kterém je jasně definováno, kde jsou hranice kompetence kouče.
Kdy je čas najít si kouče?
Při mnoha přežitostech. Obecně koučink může pomoci ve všech sférám osobního nebo pracovního života, kdy máme pocit, že bychom něco dokázali lépe. Když se na to dívám ze své perspektivy klienta, tak například já se potkávám se svým koučem, když se cítím uváznutá v nějakém problému, když chci dělat věci snadněji, když se chci podívat na problém z jiné perspektivy. Koučink může také pomoci když někdo chce pomoc se zbavit zlozvyků, nebo naopak najít si zdravý životní styl.
Velmi efektivní může být koučink pro manažery, kteří začínají nově na pozici. Často jsou v korporacích lidé povýšeni, protože jsou technicky velice dobří ve své práci, ale najednou se dostávají do situací, kdy důležitější, než je jejich technická znalost, je jejich schopnost pracovat s lidmi. A to je zcela jiný set dovedností.
Jaká je vaše nejoblíbenější koučovací otázka?
Vlastně mám oblíbené dvě otázky. „Co je pro vás v daném okamžiku nejdůležitější?“ a “ Pokud by naše dnešní konverzace byla pro vás cenná, na základě čeho byste to poznal?“ Tyto dvě otázky mi dovolují si společně s klientem ujasnit, co považuje za úspěch a jaký je pro něj ideální výsledek koučovací schůzky.
Nejasná dohoda o tom, čeho chceme společně dosáhnout je totiž jednou z nejčastějších příčin nedorozumění.Triviálním příkladem může být dohoda o tom, že někde budeme všichni včas. Pro někoho to však znamená 10 minut před stanovenou dobou, pro někoho přijít přesně na čas a někdo přijde v klidu o čtvrt hodinky později. Konflik je na světě, protože nebyla vyjasněna vzájemná očekávání.Úspěšný koučink je o tom, co klient považuje za úspěch, a ne o představě kouče, jak by měl takový úspěch klienta vypadat.Takže tyto dvě otázky mně jako kouči umožňují, abych měla jasno, co jako kouč mám dodat.
Může koučink pomoci v době ekonomické krize?
Lidé se často dostanou ke koučovaní právě v době krize. Prostě musí zvládnout nějakou změnu. V současné době v USA vidíme, že koučink, místo aby ustupoval, naopak roste. Protože lídři začínají přemýšlet o tom, že potřebují dělat něco jinak. A už jsou jasné důkazy, že koučování má návratnost jako investice. I když firmy musí často propouštěn zaměstnance, koučink pomáhá těm, kteří zůstanou, udržet jejich energii.Pokud jsme nešťastní nebo nespokojeni v pracovním prostředí, pokud se cítíme nerespektování nebo nepochopení, pokud necítíme nadšení, často nedáváme naší práci celou naši kapacitu. Obecně se odhaduje, že lidé ve firmám skutečně využívají maximálně kolem 60% svého potenciálu.
V době ekonomické krize bude často vyžadováno, aby lidé zvládali více práce. Pokud firma i takovéto situaci dokáže vytvořit atmosféru nadšení a zaujetí pro práci, k čemuž koučink může výrazně přispět, mnoho zdrojů se uvolní. takže méně lidí dokáže s nadšením udělat více.
Výzkumy v oblasti emoční inteligence potvrzují, že nálada ve firmě výrazně ovlivňuje její efektivitu.Lidé, kteří se cítí nadšeni a jsou oceňováni, mohou přinést firmě mnohem více, mohou být mnohem kreativnější, dokázat inovativně řešit problémy a povzbuzují ostatní. Toto je samozřejmě důležité vždy, ale stává se kritickým ve složitých časech, které přicházejí.
Jak vnímáte vývoj koučinku za posledních pět?
Koučink je stále relativně nová profese, ale mnoho největších organizací již má dobře zavedené systémy pro koučink v praxi a šest sedm let úspěšné praxe a jasně zdokumentované přínosy. Ve stejný čas se stále mnoho koučů se setkává s tím, že musejí klientům vysvětlovat, co koučik vlastně je. Nicméně počet koučů a firem, které používají interní a externí kouče stále stoupá. Koučink si nachází cestu do dalších odvětví, používá se ve školství, existují programy koučování, pomáhající integrovat se bývalým vězňům, ve zdravotnictví se koučink používá pro práci s pacienty, kteří proděli infarkt, aby se naučili žít zdravějším způsobem života. To jsou jen některé příklady.
Jaká je vaše vize koučinku?
Vizí ICF je, že se koučink stane přirozenou součástí společnosti, že se v celé společnosti bude používat koučink pro rozvoj lidé. Věřím že podporovat lidi v jejich růstu, motivaci, kreativitě a v jejich vizích může být jedním z receptů, jak úspěšně čelit aktuálním ekonomických i ekologických výzvá
